Má cesta na Havaj zaèala vlastnì už 2 týdny pøed závodem. Dva dny pøed odletem jsem si sehnala krabici na kolo a den pøed odletem jsem se zaèala balit. Vùbec jsem netušila, co budu asi potøebovat- jela jsem na 3 týdny pryè, na závod, ale mohla jsem si vzít pouze jeden kufr, protože se mnou cestovalo ještì kolo. Proto jsem to nepøehánìla a trvalo mi asi jen 2 hodiny, než jsem byla pøipravena vyrazit. Na letišti šlo všechno hladce, ale trošku jsem se bála- mùj první let v životì a hned sama a ještì s tím velk
Po týdnu pøilétá i maminka, které Carl nabídl, zda by nechtìla vidìt závodit svou dceru, což mamka odsouhlasila, ale nemohla na tak dlouhou dobu odejít z práce, proto ke mnì doráží až v den mých 20. narozenin- 21. øíjna. Necháváme ji chvíli vydechnout a jde se slavit. Tatínek mi pøi odletu øekl, že slavit budeme až se vrátím a že prý chce slavit i medaili, èímž jsem se dost pobavila, opravdu jsem neodjíždìla s pøehnanými ambicemi. Pamatuji si na mou kvalifikaci na Hluboké a musím øíct, že 2 týdny po tøímìsí
Za tøi dny odlétáme na ostrov a já jsem poøád spíš v takové „dovolenkové“ náladì. Hotel je pøímo na pláži, tak se jdu hned podívat na moøe. Je to kafe, ale je už tma, tak se radši nekoupu, bojím se moøských potvor. Další den se hned jedu zaregistrovat a doufám, že se mnou nìkdo alespoò trochu poèítá, protože ještì týden pøed závodem nemám potvrzeno, že byla doruèena pøihláška k tomuto závodu, z èehož jsem dost nervozní, ale kdybych závod nejela, byla by to alespoò pìkná dovolená:o) Naštìstí je vše v poøádku