Chovatelská stanice Baronnella a z Labského zátiší
Už před dávnou dobou, kdy Šemík byl ještě hříbě a Mrtvé moře jen nemocné, jsem se rozhodl zveřejňovat svou povídkovou tvorbu na internetu. Mnoho lidí kolem mě psalo a stále píše svoje zdařilé výtvory jen do šuplíku, což mi přišlo jako škoda. Když už píšu, tak je přece záhodno, aby to taky někdo četl. Chtěl jsem se dělit o svůj vnitřní svět hozený na papír a získávat tak zpětnou vazbu. Čerpat informace o tom, jak celou věc vnímají jiní. Líbí se jim ta tvorba? Vyvolává nějaké emoce? Je v ní něco špatně? Tohle
Píšu o různých životních situacích a čerpám při tom nápady naprosto kdekoliv. Někdy správný námět přijde od přátel, jindy ze zpravodajství a někdy jen s nějakým zbloudilým fornitem (s fornity fornus). Podobnost s určitými událostmi a lidmi nemusí být vždy čistě náhodná, i když to třeba budu neochvějně tvrdit. Dost často je pro mě psaní příběhů ventilací, abych si udržel svých šest pohromadě a dokázal se srovnat s tím, co mně zrovna osud navál do xichtu.
Publikuji tu také myslánky ze svých RPG her. Jsou psány jako doplnění, intro nebo epilog hry, a proto některé z těchto povídek nemusí nezainteresovaným osobám dávat smysl. Bohužel se ale obávám, že nebudu mít nikdy sílu na to, abych sepsal celé osudy toho velkého množství postav, jež se v mých RPG hrách objevují. Jednotlivé postavy se tak snažím alespoň trochu přiblížit jakýmisi “kartami”, které odhalují základní charakteristiky. Omlouvám se všem svým čtenářům, kterým některé věci v těchto povídkách nebudou
Chovatelská stanice Baronnella a z Labského zátiší