Šantaram
Medvědín byl mým prvním seznámením s autorem Fredrikem Backmanem . Mám ale trochu dojem, že jsem měla raději začít jinou knihou, protože tentokrát se moje intuice maličko sekla. Autor je vskutku skvělý vypravěč a jeho spisovatelskému umu se nemá co vytknout, ale bohužel, příběh mě až tolik neoslovil. Ale to je pouze můj osobní problém.
Ve vyprávění se dostáváme do malého městečka zvaného Medvědín . Tamní obyvatelé zde žijí snad jen hokejem. O ničem jiném se tu nemluví, nic jiného se tu neděje a napětí tu vzrůstá pouze při hokejových utkáních…. zatím . Blíží se juniorské mistrovské utkání, pokud medvědínští vyhrají, změní se jim „celý svět“. Na město samotné by to mělo velmi dobrý vliv. Z malého nenápadného městečka by se rázem stal středobod vesmíru. Zlepšení podmínek samotného sportu, vybudování sportovní školy, lepší pracovní vyhlídky
Příběh se jeví zdánlivě nenápadně, autor nám představí Medvědín jako ten největší zapadákov světa, kde ovšem mají lidé velké ambice a sny. Žijí, radují se ze života, milují hokej, který je pro ně téměř posvátný. V příběhu je postav celkem dost a s každou si autor dostatečně vyhraje a vykreslí. Může se na první pohled zdát, že tento příběh bude pouze a jen o životech tamních obyvatel a hokeji, ale není tomu zcela tak. O čemž se velmi brzy přesvědčíme. V tu chvíli Backman rozjede svůj um naplno a rozehraje hr
Šantaram