Právní jazyk je oblast odborného jazyka, kterou dnes nepoužívají pouze právníci. Obecně se požaduje, aby právnické texty byly formulovány „jednoznačně, srozumitelně, terminologicky jednotně, jazykově a stylisticky bezvadně.“
V některých případech mají termíny a vazby v právních textech jiný význam než v běžné řeči anebo nejsou bez vysvětlení běžně srozumitelné. Například český občanský zákoník definuje spojení jak stojí a leží jako výraz zbavení se odpovědnosti. V § 501 říká „Přenechá-li se věc jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady, ledaže věc nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo kterou si nabyvatel výslovně
vymínil.“ Anebo obrat na viděnou, v běžném jazyce používaný při rozloučení, používá zákon směnečný a šekový ve významu „při předložení“ směnky (§ 34 odst. 1).