Časté záplavy v podhůří Jizerských hor v 19. století si vynutily potřebu vybudovat soustavu propojených přehrad na řekách Bílá a Černá Desná. Výstavba přehrady se sypanou hrází projektovaná prof. Intzem z Cách započala v roce 1911 a trvala do roku 1915. Stavbu komplikovaly nejen vydatné deště, ale také první světová válka, která zapříčinila úsporná opatření.
Přesně za 10 měsíců po kolaudaci díla se hráz protrhla. První průsak vody, pramínek v průměru zhruba 2 cm, objevili lesní dělníci 18.9.1916 v 15:30. Pramínek se rychle zvětšoval a již o necelou půlhodinu později voda tryskala tak silně, že dělníci museli utéct. V 16:15 se již propadala dlažba na návodní straně a za dalších 30 minut se na hrázi vytvořila 40 metrů široká trhlina a voda se začala valit do údolí. Přívalová vlna nejprve zasáhla nedalekou pilu, kde s sebou vzala navezené klády, prkna a spolu s vy
Z původní stavby zůstala stát téměř bez poškození šoupátková věž, která se nalézá přímo v místě protržení a odvodňovací koryto. Nalézá se tu pomník obětem katastrofy, naučná stezka a infopanely s detailními informacemi a zajímavostmi. Po cestě k přehradě je navíc k vidění 12 dřevěných soch. Během renovace místa byla doplněna i lávka spojující oba břehy řeky. Návštěvníci se mohou občerstvit v nově vybudované boudě přímo na místě.